Jak ideálně kombinovat denní a umělé osvětlení

Fenomén tzv. zdravého vnitřního prostředí není nic nového. Ergonomie osvětlení je už nedílnou součástí i pracovního života, protože nedostatek (popřípadě naopak nadbytek) kvalitního světla může vést k únavě, bolesti očí či hlavy, zhoršenému soustředění nebo psychickým problémům.

Zkrátka každá činnost potřebuje určitou intenzitu osvětlení. A když není optimální, tak se při ní necítíme komfortně. Bez ohledu na to, jestli jsme doma či v kanceláři, zda odpočíváme, vaříme nebo pracujeme. Vždy je nezbytné nastavit světelné podmínky tak, aby vyhovovaly konkrétnímu prostředí a aktivitě.

A my neměli zásadně narušený cirkadiánní rytmus.

Cirkadiánní rytmus představuje pomyslné vnitřní hodiny, které řídí naši aktivitu či naopak utlumení během dne a noci hlavně podle toho, kolik světla zrovna přijímáme.

V dávné minulosti byl cirkadiánní rytmus naprosto přirozený. Vstávalo se za úsvitu, velkou část dne byli lidé venku a usínalo se při setmění. Tělo mělo díky slunečnímu záření dostatek energie k tomu, aby se hýbalo, trávilo potravu atd. A naopak – když slunce zapadalo, dávalo tím člověku jasný signál k útlumu, relaxaci a přípravě na spánek.

V noci se pak tělo mohlo celé opravit, vyčistit a odpočinout si. Orgány byly aktivní a odpočívaly v pro ně přirozený čas. A hlavně: mohly se tvořit ty správné hormony ve správnou dobu.

Lidský organismus je zkrátka nastaven na život venku, v přírodě. Jenže člověk vymyslel umělé osvětlení a začal trávit celé dny zavřený v budovách, kde je naprostý nedostatek denního světla, čímž cirkadiánní rytmus převrátil doslova vzhůru nohama.

Proto je nezbytné nejen v práci, ale i doma nasimulovat přirozené osvětlení, které evokuje světelné podmínky venku.

Obecně tedy platí, že čím více denního světla vpustíte do své domácnosti, tím lépe. Ostatně ne nadarmo se říká „kam nechodí slunce, tam chodí lékař". Zatáhnout závěs či žaluzie můžete vždycky...

Světlo ovlivňuje hormony kortizol, melatonin a serotonin. První nás budí a udržuje agilní, druhý je zodpovědný za kvalitní spánek a třetí dodává dobrou náladu.

A například k přirozenému „nastartování" potřebujeme denní světlo o intenzitě 1000 luxů. V takovém případě nejsme unavení a dostaneme se do provozní teploty i bez kávy, zatímco při stejně intenzivním, ale umělém osvětlení se cítíme úplně jinak. Obecně vystavování se dennímu světlu je prospěšné i pro tvorbu dostatečné hladiny vitamínu D. V teplých měsících (od května do září) by mělo stačit mezi 10. a 15. hodinou klidně jen 15-20 minut denně pro tvorbu vitamínu D v krvi.

Biologické hodiny zkrátka poznají, jestli se je snažíme ošálit, či nikoliv.

Však uznejte sami: co je po ránu „menší zlo" – roztáhnutí závěsu či vytažení žaluzií a následná nálož denního světla, nebo rozsvícení světla?

A tak je to se vším. Ať už snídáme v kuchyni, relaxujeme v obýváku, nebo čteme v ložnici. Z pohledu kvality a dopadu na psychiku nelze přirozené denní světlo zcela nahradit, ale vhodně doplnit ano.

Optimální kombinace denního a umělého osvětlení je tedy taková, aby obsahovala co nejvíce přirozeného světla a v součtu dosahovala doporučené hodnoty pro danou místnost a činnost.

Doporučená intenzita osvětlení dle místností

• Ložnice, obývák, dětský pokoj – 200 lx
• Kuchyně, koupelna, veranda – 150 lx
• Chodba – 100 lx

Doporučená intenzita dle činností

• Vaření – 500 lx
• Čtení – 300 lx
• Práce na PC – 400 lx

Kromě intenzity světla je důležitá i barva neboli teplota světla. Takhle vypadá její škála.

I teplotu umělého světla je třeba přizpůsobit každé místnosti tak, aby byl její účel co nejlépe naplněn.

Tam, kde chceme pracovat (ať už u PC, nebo manuálně – třeba na kuchyňské lince), je vhodné volit studenější odstín, který připomíná denní světlo a dodává nám energii. Naopak do místností, v nichž primárně odpočíváme, doporučujeme vybrat žárovku s teplejším světlem.

Ideální teplota světla do kuchyně

Těžko můžete precizně nakrájet maso, zeleninu či jen krajíc chleba, pokud si pořádně nevidíte pod ruce. Kuchyňské lustry by zkrátka měly vyzařovat jasné a ostré světlo kolem, abyste měli vaření plně pod kontrolou.

Většinou doporučujeme teplotu kolem 4000 K. Můžete ale zvolit kombinaci několika typů osvětlení – například nad pracovní linku dát studenější světlo a do lustru nad jídelní stůl o něco teplejší žárovku.

Ideální teplota světla do obýváku

V obývacím pokoji především sledujeme televizi, trávíme čas s návštěvami nebo relaxujeme při hraní her, zkrátka zasloužená pohoda. Proto klientům nejčastěji doporučujeme stropní světla do obýváku teplejší barvy s hodnotou 2700–3000 K.

Studenější odstíny totiž evokují denní světlo, takže mozek si bude klidně i o půlnoci myslet, že je den, což může působit problémy s usínáním. Oblíbenou alternativou je kombinace světel různých barev a jejich volba podle libosti a aktuální činnosti. Docílíte toho jednoduše. Stačí zvolit lustr do obýváku se studenější barvou 4000 K jako „hlavní" osvětlení obýváku a doplnit ho lampičkami s teplejším odstínem.

Ideální teplota světla do pracovny

Home office je čím dál rozšířenější a vypadá to, že tento fenomén jen tak nezmizí. Čím dál tím více lidí si doma zřizuje speciální místnost určenou pouze pro práci, aby si k ní vytvořili vhodné podmínky a zároveň mohli lépe oddělit soukromý a pracovní život, i když se oba odehrávají na jednom místě. Světlo kolem 4000 K podpoří vaši koncentraci a udrží vás déle ve střehu.

Ideální teplota světla do ložnice

V ložnici potřebujeme především mít co nejlepší prostředí pro nepřerušovaný spánek, který nám zajistí dostatek energie pro další den. Proto lustr do ložnice s teplejší barvou světla mezi 2700 až 3000 K představuje ideální centrální osvětlení do ložnice, kterým si udržíte přirozený cirkadiánní rytmus.

Jsme tu pro vás

Potřebujete poradit, jak co nejlépe zkombinovat umělé osvětlení z křišťálových lustrů s denním světlem? Kontaktujte nás. Rádi vám pomůžeme. A společně naladíme vaši domácnost do optimální kombinace tónů, které vám budou maximálně vyhovovat.